Neva Masquerade

Toto téma , jak už jsem zde uvedla mi již delší dobu leží střídavě na mysli, v žaludku a vtírá se mi do myšlenek o chovné hodnotě jednotlivých zvířat v chovu.
Je to téma staré jak posuzování zvířat samo. Prvně jsem se s tímto „úskalím“ objektoïvního hodnocení zvířat podle platného standartu potkala cca před 20ti lety, když jsem vystavovala svou fenu barzoje. Za svou krátkou výstavní kariéru dostala celkem 12 posudků od myslím 8-9 rozhodčích. Když se na ně dnes podívám, stále žasnu nad tím, jak se jedno zvíře dovede v průběhu několika málo týdnů změnit. Pochopím, že pokud byla fena mladá a ve vývinu, posudky se nutně musely lišit. Ale u dospělého zvířete ? Bohužel velký vliv má na konečnou podobu posudku i „vkus“ rozhodčího a jeho preference. Psi mívají výstavy oproti kočkám zřídka. A jsme u toho. Jak je to s posuzováním koček, konkrétně sibiřek?

Oproti psím, kočičí výstavy jsou u nás velmi hojné. V naší pidizemičce je každoročně pořádáno cca 20 dvoudenních MVK a nějaké ty „Národky“. Z jedné strany je to výhoda, neb chovatel se nemusí se svou kočkou harcovat přes celou republiku aby získal výstavní posudek. Je to příjemné i z toho pohledu, že ne vždy je kočka v kondici, ne vždy se hodí termín, místo a někdy se „nehodí“ ani rozhodčí.
Z druhé strany je třeba si uvědomit, že při takovém množství výstav se jen málokdy u našeho mápoločetného plemene sejde konkurence ve třídě a tak není nijak výjimečné, že je kočka i opakovaně ve své třídě sama ,bez konkurence a slavně zvítězí sama nad sebou. U plemen se silným zastoupením na výstavách je mnohdy těžké „urvat“ i ty tři potřebné CAC na trvalou chovnost . Pozor, platí pro klasicky zbarvené sibiřky, něvy na tom jsou poněkud jinak. Na trvalou chovnost potřebují získat 3 x známku Výborný (EX), přičemž alespoň jednu výstavu musí zvíře absolovovat ve věku nejméně 3 let a 1 den.
Která matka je schopna objektivně zhodnotit své dítě? Stejně tomu tak je i u nás , chovatelů. Kteří jsme přesvědčeni, že nad naše kočky není. S tím se dá souhlasit, pokud jde o to, mít doma kamaráda a v tomto směru nejsem jiná. Pokud ale jde o to, zhodnotit, jak je která kočka typem blízká či vzdálená standartu , nastává problém. Jednak mnoho chovatelů standart nezná. Je to pochopitelné a vcelku omluvitelné u chovatelů začátečníků, ale pokud někdo chová sibiřky 3-5 a více let, myslím, že by měl mít alespoň jakous takous povědomost, jak má STANDARTNÍ TYPOVÁ kočka vypadat. Není to jednoduché, rozdíly mezi jednotlivými plemeny jsou mnohdy pro laika nepostřehnutelné. Proto byl ve spolupráci s rozhodčími vypracován „Obrázkový standart“, který je k nalezení na tomto webu.
V případě, že selže „soudnost“ chovatele, měl by nastoupit názor odborníka. Jeden čeká a věří, že právě rozhodčí s aprobací na skupinu II, polodlohosrsté kočky, by měl být tím, kdo zvíře objektivně posoudí, porovná s platným standartem organizace která výstavu pořádá, vytkne nedostatky a vyzdvihne přednosti. Výstavní posudek, vystavený takovým odborníkem by pak měl mít vypovídající hodnotu o kvalitách a nedostatcích každé konkrétní kočky. Takový posudek by pak měl být vodítkem chovateli pří zvažování použití každého jednotlivého zvířete v chovu a sestavování vhodných rodičovských párů.
…porovná s platným standartem……a máme první ALE.Ponechám stranou standarty jiných organizací a protože většina chovatelů, kteří navštěvují tyto stránky „chová“ pod FIFe vezmu tedy FIFE standart sibiřské kočky. Tento je z pohledu mnoha našich i zahraničních chovatelů velmi vágní a již ve svém principu umožňuje téměř libovolný výklad jednotlivých požadavků. Všechna ta „ středně, mírně, poněkud“ se dají (a bohužel taky JSOU!!!!) interpretovat velmi různě. Co je pro jednoho střední, jinému může připadat poněkud a dalšímu zase mírně. Když se to fakt sejde, sedí tento standart na kdejakou Mindu.
Podle toho taky vypadají výstavní posudky., což bohužel VELMI ovlivňuje kvalitu zvířat zařazovaných do chovu. Konečně, kdo by vykastroval kočku, která má v každém posudku EX, nezřídka se pyšní vysokými tituly?
Co na tom, že má rovný profil, je malá, podsady taky moc nemá a její krycí srst je vyloženě měkká? Posudek říká a mnohdy opakovaně, že tato kočka je EXCELENTní. No a pak vysvětlujte takovému hrdému majiteli, že jeho kočka je mizerná, kolem standartu jen běžela a bude lepší, když ji nechá vykastrovat. Když už trvá na tom, že na ní bude chovat, tak aby k ní našel opravdu kvalitního kocoura.
Mluvím jen o kočkách a to zcela záměrně, protože si myslím, že průměrní kocouři do chovu VUBEC nepatří!!!! Kočka má za život pár koťat, ale takový aktivní, šikovný, plodný kocour dokáže po sobě zanechat v chovu pěknou paseku.
Jistě, každá kočka má něco a vzhledem k úzkému genofondu je někdy třeba dát „zkušebně“ šanci i kočkám zcela průměrným. Od toho by měl být právě výstavní posudek, který kočku i kocoura velmi exaktně zhodnotí a upozorní především na velké chyby v exteriéru a taktéž na výjimečné kladné vlastnosti.
V tomto bych se velmi přimlouvala za to, aby rozhodčí byli přísnější, více dbali na to, aby nedávali tituly kočkám se zřejmými hrubými vadami a už vůbec neudělovali vysoké tituly kočkám, které jednoduše svou kvalitou na takové tituly nemají nárok.
Jistě nikdo nečeká, že rozhodčí pronese něco v tom smyslu, jako že kočička je pěkná KOČKA, jako sibiřka nic moc a byl by z ní líbivý mazlíček, ale poslat do BIS malou, drobnou kočku s mizerným profilem ,buldočí hlavou či perským typem by snad taky nemusel.
Když jsem před sedmi lety se sibiřkami začínala , byly naše chovy zcela srovnatelné s chovy v jiných zemích. Ne že by dnes byly horší, ale v mnoha zemích se právě díky přísným měřítkům na výstavách a ve výběru chovných jedinců dostali chovatelé daleko před nás. Většina našich koček je ve srovnání s kočkami z chovatelsky vyspělých zemí naprosto nekonkurenceschopná. Stačí otevřít webové stránky ve světě uznávaných chovatelských stanic a víme, že nám „ujíždí vlak“, pokud už neujel zcela.
Menší benevolence rozhodčích na výstavách by , myslím mnoha chovatelům rozhodně prospěla.
Je třeba si také uvědomit, že právě díky nepřesnému standartu si mnoho rozhodčích časem vytvořilo „svůj“ ideál sibiřské kočky, který s tím, jak vypadá opravdu kvalitní sibiřská kočka má mnohdy málo společného.
Na druhou stranu , když to jde například ve Finsku, Švédsku, ale i v Polsku a Rusku, proč by to nemohlo jít i u nás?
O charakterech koček jsme zde popsali mnoho řádků, tak myslím, že je všem jasné, že kočky agresivní a velmi plaché do chovu jednoznačně nepatří. Posuzovat charakter kočky podle toho, jak se chová na výstavě je však poněkud diskutabilní.