Languages

MVK Pyramida 2008

Především díky ostatním něvaposedlíkům jsem dnes zažila další z mnoha výstav, které jsem si kdy užila. Organizační tým pořádající organizace opět, jako již tradičně odvedl velmi dobrou práci! V zrekonstruovaném sále hotelu Pyramida se letos, momo jiné kočky sešlo i 12 něviček se svými majiteli. Povětšinou jsme viděli mladé kočky a kocoury, jejichž kvalita je pro budoucnost chovu něv v ČR velkým příslibem. Jako obvykle, když se sejde víc něvaposedlíků nechybělo mimo krásných koček, dobré nálady ani výborné mlsání. Jedinou, bohužel dost významnou vadou této výstavy je již tradičně nedostatek místa , především na pódiu, kde probíhá posuzování. Něvaposedlíci jaksi pozapomněli požádat, aby něvky byly umístěny vedle sebe, tak nás hned ráno poněkud zaskočilo, že jsme byli roztoušeni po celém sále. Pořadatelé velmi vstřícně vyhověli naší prosbě o zahraničního posuzovatele, za což jim patří poděkování.
Z mého pohledu se mi potvrdilo, že výstavní posudek je především vizitkou osobních preferencí posuzovatele. Paní Rechowicz z Polska, která dnes něvky posuzovala, má sibiřky ráda a dobře vychází i s kočkami, které nejsou zrovna dobře naložené. Její klidné, mírné zacházení se zvířaty je , především pro mladé kočky, absolovující mnohdy první výstavu, velkým kladem. Pro vystavovatele , záčátečníky je trochu zavádějící její posuzování, kdy kočku posoudí , napíše posudek a určí pořadí bez toho, že by nějak komentovala, co píše (špatně čitelnou němčinou s anglickými dovětky) do posudku. Z celého dnešního posuzování a ze čtení výstavních posudků jsem nabyla dojmu, že paní Rechowicz má problém s velkým podílem bílé u něv, jejím hlavním vodítkem v určení kvality kočky je modrá barva oka. Přiznávám, že její výkon byl dnes pro mně docela zklamáním. Ale konkrétně, co jsme viděli, jak to viděla paní posuzovatela a jak to vidím já.
Třída otevřená - kocouři

V1 - Silky Tyger´s Goran - necelých 11 měsíců starý velikánský kocour (přes 7 kilo) sealový kocour pro mě ve výborné kondici i typu, velikost hlavy zatím trošičku pokulhává za tělem, ale vzhledem k věku a velikosti kocoura jsou to chyby vcelku omluvitelné, jeho další růst a vývoj může přinést mnohé změny. Goran zatím vždy absolovoval výstavy se starším kámošem Orionem. Dnes měl solo a je třeba vyzdvihnout, že pokud jde o chování, zvládnul to s přehledem a v dobrém rozmaru.

V2 - Edgar Zefirovy Powiew - roční modrý kresbový import s robustní kostrou, hezkou hlavou , kvalitní srstí v línání a ve výborné náladě. Poněkud rovný profil. Vedla velikánského Gorana vypadal menší, než ve skutečnosti je. Mě se tento kocourek líbí, myslím, že pokud bude krýt kočku s dobrým profilem, měl by být velmi nadějným otcem.

Třída 6-10 měsíců - kocouři

V1 BIV!!! Maurice vom Grossen Haus - modrý stříbřitý kresbový kocour ve věku 7 měsíců se stal, myslím zcela zaslouženě nejlepší něvou dnešní výstavy. Martině gratuluji, jsem ráda, že péče, kterou jeho výběru věnovala se vyplatila. Velmi nadějný , středně velký kocour, slibná hlava, výborná kvalita srsti, milá povaha a super modré oko.

V2 Andrej Luma Kapa - zde měla paní rozhodčí problém s vysokým podílem Andrejovy bílé barvy, chvíli to vypadalo, že z toho nakonec bude nečekaný konflikt, ale nakonec se ukázalo, že když mají sibiřky povolen jakýkoliv podíl bílé, nelze za takový podíl penalizovat ani něvy. Andrej je středně velký kocour žádaného "Valenvického" typu s velmi milou povahou. Bohužel po Valenvikách zdědil i jejich kvalitní, ale krátkou srst. Nicméně vzhledem k věku je, myslím předčasné soudit.

Třída otevřená - kočky

V1 Gay-Nifa Nev bell - modrá kresbová maloučko přes 10 měsíců stará, velká , robustní kočka s výbornou srstí, slušnou hlavou, světle modrým okem si oproti očekávání majitelky výstavu docela užila. Pro mě by nemusela mít nosík- delšípršák.

V2 Flér z Nového Světa , středně velká, dobře stavěná kočka , maloučko pod jeden rok věku, líbivá kombinace seal s bílou, horší profil, doplatila na svůj strach, kdy na paní rozhodčí při pokusu o manipulaci syčela a vrčela.

Kastrát - kočky

V1 Felina Bella Bohemia .Tato sealová kočka s kresbou a bílou je skoro dvouletá a vzhelem k zálibě majitelky ve výstavách a protože jí výstavy nevadí je ostřílenou harcovnicí, která výstavy bere s nadhledem a dělá něvám velkou propagaci. Na můj vkus by ke své kvalitní ststi, modrému oku a jiným přednostem mohla mít kratší , jemnější čelist, což by jí dalo i jemnější, víc kočičí výraz. No, paní rozhodčí se ale mooooc líbila.

třída 6-10 měsíců - kočky

V 1 Ladina Korolevskaja Sibirsky necelých 8 měsíců stará modrokrémová želva , středně velká snad jednou bude, se spoustou poněkud jemnější srsti, slušnou hlavou a krátkýma nohama. Když jsem viděla tento import růst, tušila jsem, že se bohužel bude rozhodčím líbit. Můj šálek čaje to není, ale kupovala jsem ji s ohledem na krev, testované linie a potřeby našich chovů "zakulatit typ a zkrátit hlavu". Na své první výstavě byla dost nervozní, což nevidím ráda (hlavně na to nejsem u svých koček zvyklá), ale mimo toho, že se neustále pokoušela smotat do klubíčka, jiný nežádoucí projev chování jsem nepozorovala. Opět se mi potvrdilo, že mnoho koček znamená málo času na individuální péči. Ladina přišla , když byla Jurika březí, pak vyrůstala s 6ti koťatama, která milují lidskou společnost a v důsledku uspokojení jejich potřeb po kontaktu Ladiny výchova byla trochu odsunuta stranou. Dnes jsem to poznala. Do příští výstavy se pokusím dohnat, především výstavní pozice a kontakt s cizími lidmi v cizím prostředí, abych tak kočku lépe připravila na "výstavní stres". Pokud jde o její umístění, přiznávám, že mě nijak netěší. V konkurenci, ve které se dnes ocitla bych ji na první místo rozhodně nepostavila.

V2 Beresta Hepzibach - sealová kresba s vysokým podílem bílé, velká, robustní kočka , "Valenvického typu" , s kratší, kvaliní srstí a modrým okem byla mou jednoznačnou favoritkou mezi kočkami a hned za Mauricem. Její úžasně pohodová povaha ji v mých očích ještě více vyzvedla.

V3 Basnia Hepzibach , sealová s kresbou, dobře stavěná, maličko drobnější (kdyby mrška lépe žrala....) , stejně dobrá v typu sestřička Beresty nebyla v tak dobrém rozmaru jako Beresta, ale potížista z ní také neroste.

V4 Bella Luna von Jesscat - modrá v plné barvě, nejmladší z přítomných dorostenek, zatím menší, nosík by také mohl být kratší, kvalitní srst.....na ssoudy u ní je asi brzo, ale už nyní si troufám říci, že jejím přínosem pro náš chov bude asi především nepříbuzná krev a "kombinace" s Mauricem.

V Anne Luma Kapa sealová kresba je, pokud jde o typ pro mě příjemným překvapením. Od narození se mi nelíbila, mezi ostatními sourozenci, byla taková, ušata, hranatá...divná. Je pěkné přiznat, že jsem se v ní zmýlila. Dnes se ukazuje, že se i u ní prosazuje babiččin a mamčin kvalitní typ doplněný od taty kvalitní srstí. Byla dlouho nemocná a tak časté a bolestivé návštěvy veta mohly zanechat na její povaze šrámy, které se dnes projevily. Taky se ale mohla projevit povaha linií dědečka. Čert ví, ale moc si přeji, aby to byl ten stres u veta, který časem odezní. Její dnešní nenálada ji myslím mohla stát i lepší umístění, kdo ví?
Ale ať už se kočky umístily jakkoli, ať už se mě nebo jinému posouzení koček zamlouvalo či ne, důležité je, že jsme se sešli v hojném počtu a to ti, co vystavovali i ti, co nechali své něvky doma, dobré náladě, viděli jsme nové importy a odchovy , zodpověděli spoustu otázek, probrali potřebné kroky do budoucna a přes to všechno či právě proto si nikdo z výstavy neodnesl mizernou náladu.
Díky za pěkný den. Eva


Anička

Takže nejprve zdravím všechny,co v Pyramidě byli.Bylo fajn vás všechny poznat ;-).Já osobně jsem si výstavu užila.S Anne už to bylo horší.Dokud byla v kleci,tak byla v klidu,dokonce i s klidem baštila.Moc mě mrzelo,že byla pak s posuzovaní,ale hlavně z toho čekání na posouzení,tak nervozní a bručela jak medvěd a syčela.Nejvíc jí tam vadila umnoukaná bíla siamka nebo orientálka.Ten její hlas nebyl zrovna z těch nejpříjemnějších.Ještě bych chtěla poděkovat EvěH za těch pár rad,co mi tam v rychlosti řekla.U posuzovaní mě nejvíc mrzelo,že nebyly vidět Aničky modrý oči.Vybarvují se jí od panenky a v těch jejích rozšířených zorničkách,by člověk asi těžko tu barvičku našel.Po posuzování byla u zas v kleci celkem v pohodě,spala si,chvili si se mnou hrála.Na zpáteční cestě si taky v klidku spala.Cestou ke do bytu jsem se ještě stavila u setřenky,kde se už u ní v klídku rozvalila v ruce a nechala hladit a drbat,Doma se okamžitě přivítala se Sheenou,párkrát na sebe mňoukly a už si běžely s velkou radostí hrát.Pak se nabaštila a přišla se ke mě přitulit do postele.Vlastně hned to byla zase pohodová kočička.Tak si nemyslím,že by to na ni nechalo nějaké následky.V rámci výchovy zvykání se na jiné kočky,jsem začala chodit za sousedkou,která má dvě kočičky a Anička po počátečním syčením,už si na ně zvykla a hrají si spolu.Jestli máte ještě nějaké jiní tipy,jak jí pomoci zbavit stresu,tak aby se to na další výstavě neopakovalo,budu za ně moc ráda.Jinak si myslím,že Anička je spíš typ kočičky,která má raději lidí než kočky.Nevím,jestli je to dobře,ale já jsem za to ráda.Podle mě lepší kočička,která jde raději k člověku než ke kočce.Lenka


Foto Pyramida 2008

Jsou nové fotky z výstavy. v Galerii. Jitka a Andrej


Pyramida

Všechny zdravím a moc děkuji za krásný den. Také děkuji Evě Iltisové, p.Šandovi, Pomněnce a vůbec všem, kdo mi pomáhali vybrat nejen Mauríska, ale i Bellinku. U té bych ještě podotkla, že přínosem by mohla být krom nepříbuzného rodokmene také velmi milá povaha, opravdu Bellinka je všude doma, každého, kdo jí hladí, miluje, i paní Rechowicz se pohodlně uložila na stůl. A ač jsem hrozně ráda, že Vás znám, cítím se mezi Vámi všemi dobře, tak musím zároveň i přiznat, že jsem ráda, že jsem Vás neznala, když jsem si našla na inzerát od p.Kmeťové Flérinku. Protože to bych jí dnes neměla a já jsem hrozně ráda, že jí mám. O co byla možná na výstavě nervoznější (na své první výstavě, 3.11.07 v Ústí nad Labem ani jednou nezavrčela anï nezasyčela), o to milejší a mazlivější je doma. Pravda, oku ta modrá trochu chybí, snad to u koťátek jednou Maurísek vyrovná, snad vyrovná i ten Flérinky rovnější profil. Ale myslím, že spousta lidiček by byla ráda, kdyby takovou mazlivou a přítulnou "Flérinku" měla doma. Bohužel na výstavě se chová "trošku" jinak, než doma. Ale myslím,
že s tím bude souhlasit více chovatelů, jak majitelka Andreje, který si také na paní Rechowicz zasyčel (podle majitelky poprvé v životě), i chovatelka Anničky, a určitě by se přidali i další chovatelé, resp.chovatelky. Atmosféra v Pyramidě byla opravdu "hustá", na pódiu nebylo k hnutí, doslova tam byla hlava na hlavě, tudíž i kočka na kočce, a tak by bylo dobré našim miláčkům tu nervozitu trošku odpustit. Uznávám, že Flérinka byla nejvíc nervoznější ze všech. Nicméně, při návratu domů se jak mávnutím proutku, změnila opět v milou přítulnou a mazlivou kočičku.
Ještě jednou moc děkuji všem za pomoc při výběru chovného kocourka, který snad bude přínosem pro chov něviček u nás. Martina-Phantom Cats


chování na výstavě, doma....

Martino, pokud jde o mě, nemáš za co děkovat, při hledání tvých chovných koček jsem ráda pomohla. Už proto, že jednou budou přínosem pro kvalitu chovu něv u nás. Bella je fakt super splachovací! Nerozházelo ji (ani Maurice a pár ostatních) ani "husto" na jejich první výstavě. Pravda, už jsem to zde jistě psala, posoudit povahu kočky podle chování na výstavě bývá dost ošidné, mnohdy zavádějící, ale opakovaná nenálada jedné kočky už o něčem vypovídá. Znám krásnou kočku, která je doma super mazel, s lidmi doma nemá problém, dokonce mě (a nejen mě) nechala osahat 2 dny stará koťata. Její matka je ještě lepší v typu, ale fakt rabiát. Ona je na tom mnohem lépe, jen na výstavách občas syčí, čím je starší, tím je to horší. Naposled ji její nenálada připravila o nominaci do BIS na světové výstavě. Je to trochu jak s HCM, když ho kočka má, je to jednou pro vždy, ale když je test negativní, příští rok to tak být nemusí. Stejně tak s charakterem, když je mizerný, je to trvalé a stejně jako zmíněné HCM se věkem jen zhoršuje. Ale i super povaha má občas náladu pod psa. Každý, kdo je trochu soudný, se časem a zkušenostmi s kočkami svými, ale i kočkami "těch druhých" naučí rozpoznat, zda jde o charakterovou vadu, jak moc je závažná, či blbou náladu, chce to jen čas. Všichni jsme si tím museli projít. Osobně dávám přednost charakteru , který vlivům prostředí podléhá co nejméně.Už proto, že to bývám právě já, kdo tyto nenaložené na výstavách často předvádí, když je jejich majitelé přestanou zvládat.


Pyramida - fotogalerie zůčastněných v Galerii

Zdravím a konečně se dostávám k psaní, protože do teď jsem během celého dne upravovala fotografie. Tentokrát jsem vytvořila každé zůčasněné něvě vlastní album z výstavy, které je umístěno v hlavní Galerii - Výstavy r.2008. Doufám, že to uvítáte, protože fotek je opravdu hodně, tak pro jejich větší přehlednost. Odkaz na galerii MVK Pyramida 1.3.2008
K fotografiím - pokud by někdo neměl zájem o umístění některých fotografií nebo by chtěl poslat originální velikosti fotek svých koček, ať mi dá vědět na mail tomanica2@gmail.com Těm, kterým jsem slíbila na výstavě fotky poslat, pošlu.

A ještě pár slov k výstavě. Prostředí bylo příjemné, světlé, ikdyž podium, kde se posuzovalo bylo opravdu maličké a poskytovalo málo prostoru už i na to, aby kočky, které se neznají, byly dostatečně daleko od sebe ..... (a stále někdo přinášel nové a nové kočky z celého sálu a jak Martina napsala, bylo to docela "hustý"). A podle mého názoru se to odrazilo na náladě některých, které čekaly na posouzení a následně na stole paní posuzovatelky projevovaly nervozitu. Nebo jestli to nebylo tím? Ale je fakt, že nespokojenost projevilo více koček a i povahově "stabilních". Aspoň tak to ne mne působilo. K určení pořadí ve skupinách nemám výhrady, jen bych prohodila pořadí Beresty s Ladinou .-)
Jinak výstava se mi líbila, bylo tam dotatek světla v příjemném teplém odstínu, však je to na fotografiích vidět :-) Ale hlavně jsem si užila příjemný den s přáteli, ve kterém jsem poznala i další nové lidičky a kočičky...tímto za něj všem děkuji, bylo mi s vámi dobře :-)
Květa


Pyramida a Andrej

Pěkně udělaná alba a fotky..musím pochválit Květušku. Den na Pyramidě byla pro mě velká zkušenost a zážitky zní mám všelijaké. Na Andrýska to myslím hodně dolehlo. Takhle zničenou kočku jsem hodně dlouho neviděla. Vzpamatovával se z toho dva dny. Než to byl zas ten Andrýsek kterého znám. Bylo mi ho upřímě líto. Určitě už vím že na Pyramidu už asi nepojedem. Ale setkání s přáteli bylo moc příjemné a milé odreagování. Strašně mě uchvátila kočička Bella Luna. Má užasný kukuč a sladoučký pohled. Zas se budem těšit na další setkání...
Jitka a Andrej


Galerie

Květuško, jako obyčejně, tvé fotky jsou skvělou dokumentací a zážitkem. Díky za ně, opět to musela být fuška.
Pokud jde o "husto" na posuzovatelském pódiu, máš bezesporu pravdu. Toto "husto" bylo také důvodem, proč jsem doposud na Pyramidě nikdy nevystavovala a také už nikdy nebudu. Vzhledem k tomu, že se mi ale zamlouvá zvládnutí výstavy ze strany pořadatelů, jsem ráda, že tato organizace pořádá letos další mezinárodní výstavu a to v polovině října v Pražském Paláci kultury na Vyšehradě. Pokud jde o vliv prostředí na náladu koček, máš jistě pravdu stejně jako s pořadím. Málo prostoru, hodně lidí, těsno, mnoho pohybu ,jistá nervozita, to všechno ovlivní náladu kočky. Především pro mladé , neobouchané kočky je to velká zátěž. Na druhou stranu, která kočka to ustojí, má výhodu i při posuzování. Jen , vzhledem k tomu, že jsem zatížená na typ, který nesla Píša , Hepina....(uznávám , toto zatížení mě činí neobjektivní) a proto, že jsem ke svým kočkám velmi kritická, já bych v sobotu postavila Ladinu za Berestu,Basnii a Anne.


Ach ta nervozita..

Moc a moc děkujeme Květi za krásné fotky,na kterých si člověk může užít všech detailů a prohlédnout si pořádně,co mu uteklo nebo na co neměl čas. Taková"ťip ťop" práce zaslouží velkou pochvalu.
Je pravda,že se tam Basi trochu předvedla, i když doma je nejhodnější kočička, která akorát někdy z legrace vlepí kolemjdoucímu kolem její pozorovatelny na skříni takový malounký záhlaveček - zábrďák,a pak celá šťastná s vytřeštěnýma očima se běží někam schovat. To "husto" zpočátku a pod pódiem rozhodilo i mně, ale měla jsem dost času si zvyknout. Basi si v poho spala,až jsem se tomu divila,že jí nevadí davy lidí ani zezadu ani zepředu.Chvíli předem byla taky v klidu,ale když na těch 6-10m4 uviděla a uslyšela vztekle mňoukat takovou "bílou ušatou" asi orientální kočku, bylo po klidu. No a po přehlídce byla zase až do šesti v limbu.I když si myslím, že na její hodnocení to žádný vliv nemělo.Tak snad někdy příště tam nebude ta "natažená bílá ušatá". Byl to prima den.


pořadí

Hmmm.... tak dobře ...celé mé sobotní pořadí kočky 6-10m komplet a bez ústupků :-) Beresta, Basnia, Ladina, Bella, Anne.
Květa


pořadí

Každý má právo na svůj názor, jen rozhodčí by se měl držet standartu, že? Hihihi, sakra, už zase mi nejdou smajlíciiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii


MVK Pyramida

uffff, pozdě, ale přece. Na Pyramidě jsem byla prvně a snad ne naposledy. Atmosféra byla úžasná, ale to už tak na výstavách, při setkání s přáteli bývá. Ostatně atmosféru si děláme my, vystavovatelé, sami. Ale zpět k hodnocení. Co se týká mé osoby - jela jsem na výstavu s jediným cílem, pardón, dvěma cíli. Jednak otestovat Gorana jak se bude chovat bez svého tradičního pravítka (Oriona) v náročném kolotoči velké MVK. V tomto směru jsem byla Goranem přímo nadšena. Choval se s naprostým přehledem jako výstavně zkušený matador, v naprostém klidu ho nechávalo mumraj okolo klecí, tlačenice na pódiu mu byla srdečně ukradená, blízká přítomnost cizích kočičáků ho spíš vyprovokovala k zvědavosti. Jen na posuzovatelském stole si byl na několik málo okamžiků nejistý, ale pak našel zalíbení v tužkách a papírech, od paní Rechowicz si nechal prohlédnou zubadla i "čorné břuško". Úkol druhý byl rovněž výcvikovo-výchovný. Goran měl dosud trochu problém s cestováním. Byla jsem zvědavá, jak vedle výstavy bez Oriona zvládne cestování bez Oriona. Ale Goran byl naprosto klidný a to i přes to, že spolu s ním byly v autě i dvě cizí mainy. Po cestě domů jsem ho propustila z přepravky, Goran se v počátku nemohl rozhodnout, kde se usadí a taky si byl několikrát zvědavě prohlédnout vetřelce, aby se nakonec uložil mezi předními sedadly, prdelkou se mi opřel o nohu a hlídal, aby se ty cizí kočky ke mě nehrnuly.
Obecně - prokaučovali jsme "ubytování" v klecích. Budiž nám to ponaučením, že nic není samozřejmost a pokud se nás v budoucnu bude na výstavu chystat takové množství, bude dobré vždy pořadatele výstavy požádat o umístění něv vedle sebe. Bylo velmi pozitivní, že něvky posuzovala cizí posuzovatelka. Souhlasím s EvouNěvou, že paní Rechowicz nebyla moc hovorná, ale její práce byla prací profesionála. Posuzovatelské protokoly jsou pravda psané mnohojazyčně, ale i pro neznalce cizích jazyků docela srozumitelné. Pořadí v jednotlivých třídách byly spravedlivé, ve třídě juniorek - koček bych pořadí trošku popřehazovala (Beresta vpředu, Ladina uprostřed), ale paní Rechowicz rozhodla jak rozhodla a přes to vlak nejede. Udělení titulu BIV bylo spravedlivé. I když se Goran líbil, doplatil na to, že je ze "smíšeného manželství" (matka Dark Diamond je uhlově černá). Kontrast bere pomalu za své a oko opravdu postrádá hlubokou modř.
Setkání s přáteli - skvělá atmosféra jako vždy. Je to obrovská deviza. Přátelský vztah mezi chovateli něv nepřišel sám odkudsi z neznáma. Je výsledkem přátelských vazeb mezi jednotlivci a jeho sloučením a vykrystalizováním v úžasnou symbiózu. Je však ale do budoucna nutné si toto úžasné přátelství hlídat a rozvíjet, nedopustit, aby se z něho stalo laciné a lascivní pozlátko.
Generální zasedání FIFé a další rozvoj chovu něv - i o těchto důležitých otázkách se debatovalo. Přítomným něvaposedlíkům jsem předložila návrh na "delegaci" do Popradu a odůvodnila proč a které kočky byly nominované k prezentaci něv Popradu. Vysvětlila jsem chovatelům i hlavní myšlenku dalšího rozvoje chovu něv. Tato problematika zasluhuje mnohem větší pozornosti a je na samostatné téma. Zatím je vše ve stádiu dolaďování a tak prosím o trošku trpělivosti. Hotové materiály s komentáři budou samozřejmě předloženy chovatelské veřejnosti.
A tak jestli jsem byla či nebyla spokojena s MVK Praha - Pyramida? Jak to říkala Vlasta v Dívčí válce od F. R. Čecha? Kromě vichru, bouřky, popadaných stromů, polámaných větví, výpadků elektriky, bezohledných řidičů to byl opravdu, ale opravdu fajn den.


Lepší pozdě, než-li později :-)

Tak už jsem poslední ostuda, co chce napsat své zážitky z Pyramidy ! A to byla, prosím, má životní výstavní premiéra...
Nejhezčí pro mě bylo samozřejmě setkání s lidmi, které z těchto stránek znám téměř "důvěrně" včetně jejich tváří, ale přiřadit si k nim hlasy, gesta....jo, to mě bavilo !!! Navíc se mi potvrdilo, že jste (jsme) skvělá parta a i srandy byl kopec při vyprávění historek z natáčení... Jako pro budoucí chovatelku bylo pro mě důležité ostřížím okem omrknout přítomné něvičky, a že to byl pohled ! Mému oku lahodil převeliký Goran, ale já jsem holt maximalistka. Pak se mi všeobecně líbí bílé kočky, a tak jsem se pozdržela u Andrýse sněhuláka. A všechny ty modré importy mě očarovaly, myslím, že osud něviček v Čechách se ubírá správným směrem. Ladina naplnila mé domněnky - je to velice atraktivní blondýna, která se bude povětšinou líbit, ať je či není příliš typová (mě taky hned okouzlila). Ale ten její barevný ksichtík je prostě líbivý !!! Jinak si netroufám hodnotit pořadí, na to jsem přílišný amatér a začátečník.
Navíc ta vzájemná sounáležitost něvaposedlíků...ano, jak říká Eva H., je třeba si toho přátelství vážit, hlídat jej a rozvíjet... Ale jak jsem to cítila já - ti lidičky tam spolu byli prostě rádi, vyzařovalo to z nich, a pokud každý z nás dokáže přijmout občas nějakou tu porážku své kočky a přát ostatním (no Eva už na příkladu Ladiny uvedla, že je třeba pořadí brát s rezervou!), nebrat se jako konkurenci, ale partu, která má společnou lásku, pak se není čeho bát...
Upřímně mě vyděsil ten minimalistický prostor v Pyramidě, a tak jsem se hned ujistila, že to je spíše extrém, že jiné výstavní haly jsou prostornější, vzdušnější a světlejší. Sama se moc těším, až budu vystavovat Himalayu, jsem zvědavá, jak se bude chovat, jak ten mumraj ustojí...
Také se dodatečně omlouvám za svůj útěk po italsku, ale najednou všichni někam zmizeli (no, já jsem také poněkud krátkozraká :-)), ale dvakrát jsem oběhla halu), ale já musela fakt běžet, cesta na Zličín celých 50 minut a ještě jsem dobíhala Žlutýho !
No a doma mě čekalo překvapení - Shej se pořádně rozmrouskala a je to nářez. Ječí, vytírá podlahu v celým bytě, ale kupodivu žere. Ze zoufalství jsem se obrátila k přírodnímu léčitelství, sehnala Bachovy květy a nějaká homeopatika a od pondělka pořvává už jen ob jednu noc... No brzy pomaže na kastraci, nejbližší volný pátek.

Závěrem - ráda jsem vás poznala a moc se těším na příště ! Nikola


Lepší později, než-li nikdy:-)!

Nikolo a všichni ostatní,

nebojte, poslední vostuda jsem zřejmě já, a to mám doma ono růžovonosé čertidlo, které je téměř v každém příspěvku neoficiálně korunováno na miss něva 6-10 měsíců. Moc si vážím toho, že Berču většina z vás vidí právě takto, Berča se rodičům opravdu "povedla", proč si to nepřiznat, na druhou stranu i ona má pro některé posuzovatele své "nedostatky" - ať už se jedná o velký podíl bílé barvy, byť dokonale rozmístěné, nebo poněkud kratší srst, byť v super kvalitě i množství. Zkrátka i u Beresty platí, že nikdo není dokonalý. Jenže právě o tom je celé chovatelství - snažit se ideálu přiblížit co nejvíce, i když je to běh na dlouhou trať, a umět rozpoznat a správně využít v daném momentě právě to, co je pro dosažení cíle potřeba. Správný chovatel se musí umět dívat dopředu. Jak se říká, trpělivost přináší ovoce a to platí i o Ladině - ačkoliv je to kočička velmi líbivá a milá, co do typu není pro většinu z nás tím pravým. Ovšem tato kočička právě svými "současnými prohřeškami" vůči "našemu ideálu" může náš stávající genofond nesmírně obohatit, protože už jenom široké zakulacené hlavy a tmavě modré oči jsou pro nás mnohdy velkým chovatelským oříškem, nemluvě pak o injekci nové krve, kterou tu setsakra potřebujeme. Z tohoto hlediska je Ladina velmi cenná, ať už ji na žebříčku krásy stavíme na jakoukoli příčku. Velmi obdivuji Evu-Něvu za to, že je schopná bez emocí a zkušeným kritickým okem zhodnotit konkrétní kočky, ať už cizí nebo své vlastní. Ne každý chovatel či majitel koček tohle dokáže. Mnohdy je touha po obdivu a úspěchu na výstavách silnější než zdravý rozum. V očích svých majitelů je každá číča VŽDYCKY tou nejkrásnější, to je přece jasné, ale ve chvíli, kdy jde o chov daného plemene a jeho budoucnost je potřeba být objektivní a prost všech emocí.

Ale zpět k Pyramidě, atmosféra byla opravdu skvělá, i když stísněné prostory udělaly své, na druhou stranu mě překvapilo, jak klidná Beruš byla - dříve sama bez Adriška v kleci dělala "bordel", na stole posuzovatele ráda pochodovala, neb je mírně hyperaktivní. Asi nám už opravdu začíná holka dospívat:-)...Pozor, ještě jsme ale neříjeli...:-/...kocour to ale fakt není!
Mám pocit, že každý něvasraz je lepší a lepší - nejen co do jídla:-) Je až neuvěřitelné, jak jsme se za tu dobu, co se pravidelně potkáváme (nejen) na výstavách, takto rozrostli - co výstava, to nové tváře a jejich něvičky. Ti pak vždy do našich řad zapadnou tak hladce a dokonale, že to člověka opravdu hřeje u srdce. Jeden se nestačí divit, kolik lidí různého věku a profesí bere chovatelství a vše kolem něv opravdu vážně. Já osobně se vždy setkáními s něvaři/sibiřkáři naprosto spolehlivě "dobíjím". Ze všech víkendových koníčků, které jsem kdy měla a mám, mě tento baví nejvíc. A věřím, že tomu tak bude i nadále:-)!

Hezké sobotní odpoledne

Radka

www.ramiadis.estranky.cz