Přihlášení
Galerie
Náhodný obrázek
|
|||
svatá trojice
Navigace
RSS kanál
Klasická koťata v CHS Sibermain
Tak jsme s Kačenkou byly zase okukovat koťátka. Tentokrát jsme navštívily CHS Sibermain paní Miliánové v Palkovicích u Frýdku - Místku.
Venku jsme hned "potkaly" kocoury ve voliéře, kteří se dožadovali naší pozornosti .... Isztara z Saskiej Kepy, který je chovným kocourem této CHS a jeho syna Akima Sibermain, který je čekatelem na chovného kocoura ;-) Oba známe už pár měsíců a tak nás jejich přítulnost nepřekvapila. Ještě než jsme si zuly boty, už byli kocouři u nás ... co budou dělat venku, když mají vevnitř takovou zábavu, že?
V obýváku na nás čekalo 6 spících koťátek z vrhu E po mamině Bertě Snowdropcat a tátovi Isztarovi. Bylo to další krásné odpoledne ve společnosti milé hostitelky, jejich dětí a nádherně mazlivých chlupáčů.
Založila jsem jim novou galerii se svolením chovatelky. Můžete se kochat zase barvičkami ....
|
|||
Klára
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
pokochat se
barevný vrh je vždy pro oko velmi zajímavý. Jak říká EvaH, chovatelka koní, barva ale neskáče ani neběhá, je to jen barva!!! Z fotek vidím super povahy a na to já velmi "slyším". Kocouři jsou vemi povedení, pokud lze soudit z fotek. Je nějaká možnost , třeba webové stránky....se o tomto chovu dozvědět více, prosím? Vím jistě, že chovatelé klasicky zbarvených sibiřek by více informací o chovech z "odlehlých" částí republiky potřebovali. Nedá mi to, abych se v souvislosti s kvalitou zvířat, která jsem na fotkách viděla, abych nepřipomenula, že tituly nejsou zárukou kvality. Mnozí vysoce titulovaní kocouři by s těmi dvěma měli v konkurenci co dělat. Tedy za předpokladu posuzovatele, který sibiřkám rozumí.
Sibermain
Pár základních informací se dá dozvědět ze stránek CHS http://www.sibermain.wz.cz/
Stránky jsou v plenkách, proto omluvte jejich kvalitu i množství informací či fotek. Jejich majitelka hledá nového "tvůrce" stránek. Snad se jí to brzy podaří.
S chovatelkou Jankou jsem se skamarádila při stavění klecí na "naši" výstavu v loňském létě, od té doby jsme v blízkém a častém kontaktu. Jak se hezky česky říká - padly jsme si do oka. Jelikož Janka s technikou zatím dost neúspěšně bojuje, dovolím si něco málo o jejích kocourech napsat sama.
Kocoura si byla nucena pořídit, protože její Berta Snowdropcat cizí prostředí špatně snášela a navíc, všichni víme, jak těžké je najít dostupného kvalitního kocoura. Isztar se narodil v polské CHS "Z Saskiej Kempy" (http://www.siberiancat.pl/), jeho otcem je stříbřitý Irvin Sarji*RU a matkou zlatá Mellisa Onix Gloria*RU. Povahou je opravdu miláček a to nejen doma, na výstavě natahuje packy z klece a škemrá u návštěvníků o pohlazení, posuzovatele "pusinkuje". Doma značkuje, váží cca 5 kg, srst má po většinu roku ve výborné kvalitě.
Má 3 roky a oproti loňskému roku .... hlava mu krásně dorostla, profil se vytvaroval do žádaného tvaru.
Předává svým potomkům svou milou povahu i kvalitní srst, nese zlato .... to jsou informace, které mě přiměly uvažovat o něm jako o případném "ženichovi" pro některou z našich čičin. Bohužel není tak mohutný, abych si to dovolila u své drobné Nugetky, u Inez o něm stále uvažuju také kvůli zlaté barvě, kterou nese. Můj soukromý názor: u Isztarka mi nesedí jeho "výraz" tváře, který se v hojném počtu vyskytuje i u jeho potomků, nejen doma, ale i např. v Polsku - Polouchka (http://www.andamira.pl/galeria_poli.html) nebo Akbar Perla Gor (http://perlagor.com.pl/akbar_pl.htm). Většinu jeho potomků bezpečně poznávám na výstavách ;-) Někteří se tak úplně tím typickým výrazem "nepotatili" - jako jeho syn Akim Sibermain z prvního vrhu (matka Berta). Eva mi už psala u jiného kocoura "ksich-neksicht" .... ale mě ten "ksicht" nesedí. Možná kvůli té povaze (tu miluju) a zlatu, nevím .... pravděpodobně stejně pojedeme o stovky km dál.
Co se výstav týče ... není Janka takový blázen jako já a tak Isztar pravděpodobně dodělá zítra v Žilině interchampiona a kočky v její CHS jsou championky. Kočky i kocouři jsou testovány "pouze" na FeLV, FIV a FIP, ale i tyhle základní testy nebývají pravidlem u některých chovatelů. Mají přístup do venkovní voliéry, kterou často využívají.
Koťátka jsou (pokud se nepletu) prodávána na mazlíky. Nevzpomínám si, že by některé bylo v chovu, kromě zmíněného Akima, kterého si Janka nechala ve své CHS. Akim je divoce zbarvený s bílou, robustní, ale menší, váha 5kg. Má 2 roky, povahou stejný miláček, jako jeho táta. Momentálně je v letní srsti - téměř krátkosrstý a já ho málem nepoznala :-)))
Jistě jsem na spoustu věcí zapomněla, tak se na cokoliv ptejte :-)) Pokud budu vědět, odpovím, pokud ne, zjistím. Možná se Jance časem podaří techniku porazit a bude odpovídat sama.
mail na Janku Miliánovou: sibermain@seznam.cz
Klára
Irvin a jeho linie
pokud jde o Irvina, vím, že máte výhrady k jeho výrazu. My, staří, co ještě pamatujeme "přírodnější" ne tak kulatý typ s tím velké problémy nemáme, ale dále to jejspíš v chovech následovat příliš nechceme. Také mám problém s Irvinem. U mě to není ten "divný " výraz, ale špičatá tlamička, jemný, spíš kočičí typ a mizerné barvy. Spousta rufismu, nečisté barvy a nespecifické kresby, které tato linie nese.
5 kilo je na kocoura docela málo, ALE!!!! vždy je tžeba hodnotit zvíře v globále. Charakter, typ, hlava, srst, kostra - to je nejdůležitější! Pokud je zvíře "menší", ale robustní a dobře vyvážené (vše se vším proporcionálně ladí) , nevadila by mi ani menší váha. Rozhodně bych dala přednost menšímu, robustnímu, vyváženému zvířeti před velkým kocourem /kočkou s hrubými vadami (lehce staněný, malá hlava, dlouhý, jemná srst....). O charakteru ani nemluvím.
A zase jsme u toho, bacha na předky! První generace bude pravděpodobně hodně podobná do prarodičovské!!!!!! a ke vší smůle se více dědí vlastnosti, které chovatelé sibiřek zrovna nevítají , ale v průměru kočičí populace jsou "typičtější!) . Vzpomeňme na překlad článku od Iriny S.Holt krev není voda.