Neva Masquerade

Už je to tady zase…….
Snažím se, opravdu, to mi prosím věřte, přenést se přes opakující se dotazy lidí, kteří chtějí vědět, i když se z mého pohledu někdy ptají stále dokola na stejné triviální věci.
Taky jsem se ptala a stále se ptám, protože i já chci vědět víc. Kolikrát právě triviální dotaz způsobí, že se zabýváme věcmi, na které jsme my „služebně starší“ jaksi v průběhu let pozapomněli. Nebo už jsou nám natolik běžné, že nás už nenapadne, že by to někdo jiný nevěděl. Přínos tohoto „návratu k čistému stolu“ spatřuji především v tom, že od dob, co jsme „my staří“ učinili zkušenost či nabyli vědomost a třeba získali i další, které nám tento prvotní názor či zkušenost doplňují, upravují či vyvrací.

Dnes jsem dostala od chovatelky ze zahraničí, která chová kočky skoro 15 let, mail, ve kterém uvádí, že „ POKUD se Něvy páří s Něvami, ztrácí Sibiřský typ„.

Kdo mě trošku zná, dovede si živě představit, čím jsem se jí chystala počastovat. Naštěstí angličtina je na výrazy, které jsem se chystala použít, dost chudá. Moje angličtina má obecně chudý slovník, tak jsem hledala v odborné literatuře v anglickém jazyce, abych svá slova podepřela názory světově uznávaných genetiků. Měla jsem tedy dost času se vydýchat a odpovědět slušně. A protože se s tímto „názorem“ setkávám dost často a je velmi pravděpodobné, že se s ním setká dříve či později každý z nás, uvádím zde volný překlad své odpovědi. Nechci se k tomuto tématu vracet .

NIKDE, u žádného zvířete, v žádném plemeni ani u žádné barevné variety NEJSOU fenotypové vlastnosti (to, jak jedinec vypadá) ovlivněny resp. vázány na jeho barvu.!!!!!!
Dobrý nebo špatný typ má kočka černá, modrá, stejně jako bílá , s odznaky a kdyby byly, tak jistě i zelené proto, jakou každé jednotlivé zvíře dostalo od svých předků genetickou dispozici pro každý jednotlivý znak svého fenotypu.
Dobrý nebo špatný typ je VŽDY chovatelská práce. Jsme to my, kdo sestavujeme chovné páry, my, kdo selektuje koťata a tak jen my, kteří takovým výběrem určujeme kvalitu odchovaných koťat, chovných jedinců a chovných párů. Ne barva, ale chovatelé jsou zodpovědní za typ.

Z e- mailu: „ DUKAZ: Něvy jsou na celém světě v horším typu než Sibiřsky.“
Kdo zná rodokmeny trošku „důvěrněji“, jistě ví, že dnes velmi ceněné linie, jako jsou Valenvici, Onyx Gloria, Fialka, Sibaris, Amante´s, Tcharodejka … když vzpomenu jen ty, které jsou u nás známější, mají někde, mnoho generací zpět, colourpointa (Max, Mars ... a některé tyto chovatelské stanice dodnes chovají na colourpoint carrierech, byť spolu dva CPC nepáří. Troufne si snad někdo vypustit z pusy takový nesmysl, jako že tyto linie nesou svůj typ po Maxovi či Marsovi o kterých je notoricky známo, že jejich fenotyp (jak vypadají) je silně dědivý? Jistě že je to nesmysl. Prostě vypadají super, protože si chovatelé po několik generací dali práci s tím, aby sestavovali takové chovné páry, které by daly potomstvo blíže ke standartu než jsou rodiče.

Řeknu to jinak, Něvy mají v danou chvíli v poměru k počtu chovaných jedinců cca stejně kvalitních jedinců jako klasiky, mají cca stejně mizerných jedinců, ale co jim chybí je TOP kvalita. Ponechme pro tuto chvíli stranou kvalitu charakteru a zdraví linií. Něvy byly dlouhou dobu v Rusku, až na pár chovů, jakousi „Popelkou“ a jejich chovu se věnovalo jen pár chovatelských stanic a to ještě takových, kde byly Sibiřské kočky vybírány do chovu na základě jiných kritérií než je barva srsti. Většina colourpointů byla prodána do zahraničí, kde o ně byl zájem a kde byly až do nedávné doby převážně pářeni s jinými barvami. Teprve cca před 5 lety se začalo objevovat ve světě víc chovatelů, kteří se začali specializovat na konkrétní barvy - black tabby, stříbřité, colourpointy a věřte nebo ne někdy v té době se v rodokmenech objevily první „zlaté“ (kde byly tyto kočky prvních 15 let registrovaného chovu?). Jsme u Něv.-.v Rusku zbylo jen málo kvalitních jedinců a tak se začínají objevovat ve větší míře CP foundations. Začíná se se selekcí CPC z některých chovů klasik.

Stále víc těch, kteří se zaměřili na kočky s odznaky zařazuje do linií raději kočky s plným CP rodokmenem. A to i za cenu, že by mohli využít typově vhodnější spojení s CPC. Něvky maloučko doplácí na to, že se z Popelky staly ve velice krátkém čase žádoucí princeznou. A jak to tak lidé dělávají - co je zájem to zkrátka „vyrobíme“. Jde především o kvantitu a na kvalitu moc nehledíme.To je nedávná minulost a někde i (bohužel) žhavá současnost.

Nemusíme chodit daleko, stačí se podívat na sever přes hranice. V Polsku něvy zažívají veliký progres - upřímně v poměru k množství odchovaných koťat - .kde jsou zdravotní aspekty, kde povahy a kde je typ? Zase mají výhodu pro budoucnost - širší základ pro výběr až na něj chovatelé dozrají. To bývá většinou v době, kdy „se zasytí trh“.

My zde jsme skoro bych řekla opačnou stranou mince. Pidizemička, malý trh, pár vrhů do roka - smůlu máme v menší šanci na selekci. Naší výhodou, jakkoli se to nemusí na první pohled tak jevit je, že jsme se hned na začátku potkali s nemocemi, genetickými vadami a nepřijatelnými charaktery. My už ze zkušenosti víme, že kočka není jen a pouze v první řadě typ. Co byl Píše platný super typ? Moucovi, Fífě a dalším …? V tuto chvíli jsme oproti některým jiným klubům ve výhodě. Máme jakousi povědomost o tom, že kočky nejsou vždy třeskutě zdravé. Víme, že bez rizikových linií se chovat nedá a tušíme, kde ta největší rizika hledat. Zdá se, že jsme se dokázali shodnout na tom, že na magorech chovat nebudeme. A typ?

V posledních dvou letech mnozí z nás věnovali spoustu hodin tomu, aby ve světě našli vhodné rodičovské páry pro naše plánované importy. Ještě před těmi dvěma lety to byl velikánský problém, ať už jsme hledali v liniích čistě CP nebo v liniích, kde byly i jiné barvy.
Měli jsme doma potomky Mouce, který byl ve svých dvou letech zdaleka nejlepším colourpointem v chovu vůbec. A jeho odchovy po Píše a Hepině, které byly také ve skvělém typu. Přes naše úsilí a přes investice do importů jsme doposud nepřivezli nic, co by se jim plně vyrovnalo. Ano, nebylo odkud. Naštěstí za ty dva uplynulé roky, jak narůstá genetická základna, počet chovatelů, kteří se na kočky s odznaky specializují a chovatelská odpovědnost mnoha chovatelů, se objevilo pár linií, které vykazují znaky, jaké bychom si přáli, abychom mohli za dostatečně přísné selekce navázat na tyto naše CP foundations.

Vzpomínám, jak jsme vloni byli v Popradu na GA obhajovat náš návrh na uznání SIBx colourpointů jako barevné variety Sibiřské kočky a vedle nás stáli polští chovatelé, kteří přijeli obhajovat svůj návrh na plemeno Neva Masquerade. Kdosi se tam ptal, proč chceme varietu SIB a proč Poláci chtějí NEM. Jeden nejmenovaný vysoký funkcionář FIFe, s humorem sobě vlastním, odpověděl „Vždyť se na to podívej, Češi přivezli Sibiřské colourpointy, Poláci přivezli jiné plemeno, Neva Masquerade“.

Ale vážně. Ať už tyto kočky nazýváme jakkoli, je třeba mít stále na paměti, že mají všechny (s výjimkou barvy) JEDEN TOTOŽNÝ STANDART, tudíž musí mít i jeden typ. Sibiřský. Tento typ lze získat a udržet jen a pouze chovatelskou selekcí. Jeho ztrátu, získání či udržení nelze omlouvat, vyzdvihovat či podmiňovat barvou.
Chov koní je několik století starou disciplínou. Poučme se od chovatelů koní, kteří již dávno vědí, že barva neskáče, neběhá, neovlivňuje hůlkovou výšku či nekorektní postavení nohou. JE TO JEN BARVA!