http://www.nchk.estranky.cz/clanky/zdravi/vady-skeletu-a-usnich-boltcu-u...
vzhledem k tomu, že se tento článek opírá o zkušenosti chovatelů SCHK a uvádí konkrétní příklady ve kterých figurují jména koček chovatelů registrovaných pod SCHK a dále pak koček z mého chovu, ráda bych uvedla zde použité informace, vytržené z kontextu a opatřené „odbornou omáčkou“ pro průměrného chovatele málo srozumitelnou, ráda bych k tomuto textu podotkla následující.
Za prvé : Nikdo z NCHK doposud nepožádal o souhlas k použití informací z webu http:// nevy.info .
Za druhé :Text uvádí informace, které jsou vytržené z kontextu a velmi zkrácené. Navíc nejsou zcela přesné, některé jsou dokonce mylné.
Za třetí : od narození vrhu L Tomanica uplynuly více jak dva roky a od té doby jsme ve spolupráci s veterináři a chovateli ze zahraničí získali poznatky o pravděpodobném původu . O těchto poznatcích jsem informovala nejen členy SCHK.
Za čtvrté : aby tedy nedocházelo v budoucnu k dalším omylům uvedu zde konkrétní informace, které jsem předala soukromou cestou.
U vrhu L Tomanica došlo ke spojení dvou, na sobě nezávislých problémů.
Prvním byla neosifikovaná kostra u 3 koťat, což bylo prokázáno pitvami. Z jakého důvodu k tomu došlo nebyl schopen říci žádný z oslovených veterinářů u nás ani v zahraničí. Jediné, co jsme se dozvěděli bylo, že se u koček jedná o celkem ojedinělý výskyt genetické vady, která je více frekventovaná např. u psů. Ani zde není její původ ještě zcela objasněn.
Druhým problémem tohoto vrhu byly zdeformované ušní boltce některých koťat. Před dvěma lety byl tento projev našim veterinářům i chovatelům zcela neznámý. Vzhledem k tomu, že se u nás dříve používaly Sibiřské kočky všech barev v chovu Skotských klapoucích koček a protože někteří předkové zmíněného vrhu pochází z chovů, kde byly chovány i klapouché kočky, napadla nás i možnost, že se do našeho chovu SIB /NEM dostala krev a geny těchto koček. Nicméně zalomení ucha u vrhu L Tomanica i dalších , které se narodily balo na rozdíl od Skotských klapoucích zcela odlišné. Skotky mají boltec klopený vpřed a chrupavku kompletní. Naše koťata mají uši více či méně klopené do strany a nad dvojitou kožní řasou na vnější straně ucha je chrupavka neúplná, jakoby vykousnutá.
Studiem rodokmenů a spoluprací se zahraničními chovateli jsme našli i v zahraničí SIB kočky s touto vadou a co je důležité ,našli jsme i kočky, které tuto vadu nevykazují, ale nesou. Ukázalo se, že nejstarší známí jedinci s touto vadou byli v roce 2008 pětiletí.
Kočky s tímto postižením jsme objevili v několika zemích světa a žádná z nich nevykazuje zdravotní problémy. Kostry jsou zcela korektně vyvinuté. Původ všech těchto koček sahá do starých , klasicky zbarvených linií z Peterburku, které byly a doposud hojně jsou používány ve všech barevných liniích.
Kdo by měl zájem o podrobnější informace a konkrétní jména, pošlu mu je privátně. Ne všichni chovatelé jsou ochotni o zdravotních aspektech chovu hovořit veřejně. Jak víme, jsou i tací, kteří jsou ochotni popírat zcela zřejmou pravdu. Takže toto téma je pro privátní diskusi členů SCHK. Nechci se dočkat toho, že by mě mohl někdo z těch, co mi důvěřovali a poskytli mi privátní informace , obvinit z toho, že jsem je zveřejnila bez jejich souhlasu.
Tyto informace a fotky jsou veřejně prezentované
http://keittasiberians.com/May_2008_litter_E.html
, stejnou vadu nese třeba v Německu Benito Tower Bell , Ch WCF Stasya Dom Filina je v polském WCF šampionkou na které se dále chová, přes její evidentní vadu ušní chrupavky,stačí prohlédnout její galerii
http://nevakamelia.com/
a mnoho dalších koček, které mají v původu určité kočky z linií Nightingale.
Vývoj postavení ucha lze sledovat na příkladu Lenusji. Ne každá kočka má tuto vadu stejnou, některé ušní boltce jsou více, jiné méně klopené ke straně A to podle toho, jak velká část chrupavky je deformovaná či chybí.
Podle dosavadního vývoje koček s takovýma ušima a z informací,které jsem od chovatelů dostala se zatím nezdá, že by některá ze sledovaných koček vykazovala další postižení. Oslovení veterináři se z poskytnutých podkladů domnívají, že se jedná o recesivně dědičnou vadu, která se dědí samostatně . Nemá tedy spojitost s neosifikující kostrou.
Na výsledky z laboratoří teprve čekáme. Nevidím velkou šanci , že bychom se v dohledné době dostali do výzkumného programu některé laboratoře. Jde o málo frekventovanou vadu, nesenou pouze několika jedinci z původních linií. Jejich původ je dostatečně znám, takže nejsnazší cestou je nespojovat kočky z těchto linií a potomky těchto linií hlídat.
Berme to tak, že třeba zálomky jsou z pohledu zdraví koček závažnější, protože některé zálomky kočku omezují v pohybu a bolí. Přesto se tímto problémem, kterým je kočičí populace obecně dost zatížená žádná laboratoř doposud nezaobírá.
Zodpovědní chovatelé kočky se zálomky do chovu nezařazují. Ano, píši úmyslně zodpovědní chovatelé. I přes to, že většina felinologických organizací u chovu kočky se zálomkem vylučuje, jsou i takoví chovatelé, kteří na nich chovají. V SCHK je to docela obtížné kvůli povinné výstavě na chovnost, nicméně víme i o kočkách, které prošly několik výstav a zálomek mají.
Pokud se narodí z páru bez zálomku koťata se zálomkem, chovatelé většinou toto spojení neopakují.
Osobně se domnívám, že stejný přístup bychom měli volit i v případě vady ušní chrupavky.
Ještě pár konkrétních informací pro členy NCHK:
Vadu, o které se bavíme jsme si importovali ze země původu stejně jako chovatelé v jiných zemích.
Sibiřské kočky NIKDY nebyly prezentovány jako kočky s dostatečně širokou plemennou základnou. Naopak, pro úzký genofond mají tyto kočky stále ještě otevřené plemenné knihy v zemi původu.
První známá SIB s touto vadou se narodila v Rusku koncem 80 let. První importy Skotských klapoucích do Ruska byla zaznamenány ,mnohem později.
Není pravda, že by Joshka nebo Jelena byli kdy pozitivně diagnostikováni na HCM. Jelena umřela před pár lety bez toho, že by kdy byla na testu a Joshka je doposud živ a zdráv a přesto, že mnozí chovatelé to mají Caroline, jeho majitelce za zlé, na testy HCM se nechystá.Caroline poslední léta řeší své zdravotní problémy a kočky se pro ní staly především společníky. I na mezinárodních forech, kde je členkou o ní slýcháme velmi zřídka.
Shrneme-li současné poznatky o několika vrzích v české republice a dalších v zahraničí. Nikoli o dvou vrzích, jak je v textu uvedeno.Lze soudit, že někteří o této problematice vědí a snaží se získávat další informace aby se dozvěděli víc o celkovém zdraví a vývoji kotat nejen postižených, ale i jejich přímých sourozenců a dalších příbuzných. To vše proto, aby se vyhnuli nežádoucím spojením a pokud možno zabránili narození dalších koťat s tímto defektem. Jiní , přestože se jim takto postižená koťata rodí, stále opakují stejná spojení bez ohledu na tuto skutečnost. A pak jsou i tací, kteří na kočkách s tímto defektem chovají .
Na závěr jedna osobní poznámka.
Osobně je mi úplně fuk co chovají členové jiných organizací než je SCHK. Je mi opravdu jedno, že polský WCF udělil titul šamiona kočce se zdeformovanýma ušima , je mi fuk, že někteří chovatelé riskují vrh na kočce s nekorektní špičkou ocasu a je mi také jedno, pokud někdo v chovu používá zvířata s vadou charakteru. A to dotud dokud těm, kteří si od nich koťata berou řeknou, jaké možné nebezpečí jejich linie nesou. Nejde o mě, ani o další zkušenější chovatele., kteří chované linie znají a dovedou se těm nežádoucím vyhnout. Jde o začátečníky, kteří si v dobré víře koupí kotě do chovu a zjistí, že mají doma zvíře, které je pro chov nevhodné. Domnívám se, že potřebujeme každého chovatele, který se chce kdekoli na světě seriozně zabývat chovem. Každý , kdo si pořídí první , mnohdy drahou kočičku či kocourka do chovu a následně zjistí, že má doma v lepším případě drahého mazlíka je ztátou, kterou si v chovu nemůžeme dovolit. Bez seriozních chovatelů nelze rozšířit genofond, což omezuje následnou možnost selekce . Tím se z pochopitelných důvodů omezuje i budoucí kvalita plemene.
Řečeno úplně po lopatě, čím víc koťat , která nebudou odpovídat zdravím, charakterem a typem požadavkům na kvalitní chovná zvířata množitelé vyprodukují, tím horší vyhlídky plemeno má na zdravé, charakterní a typové kočky.
O odpovědnosti k těm, co si od nás koťata kupují snad není třeba mluvit.
Na druhou stranu i zájemci o koťata by si měli uvědomit, že dříve než se pro koupi konkrétního kotěte rozhodnou, měli by si zjistit nejen co kočky ke svému zdárnému vývoji a spokojenému životu potřebují, ale měli by se i zajímat o to, jak jsou na tom linie jejich koťátka se zdravím charakterem a nakonec i typem. Nestačí se dojet podívat do jedné chovatelské stanice. Nestačí ani navštívit jednu výstavu a už vůbec není dobré ,pokud vybíráte kotě do chovu, zahledět se do prvních roztomilých modrých kotěcích očí a odnést si je domů jen proto, že jiná prostě nejsou hned k mání.Za poslední léta jsem s poradcem chovu i EvouH prošla snad stovky odkazů, kterými mě mnohdy hojně zásobovali lidé, kteří věnovali péči výběru kotěte vhodného pro chov. Ani ve spolupráci se nám mnohdy nepovedlo vybrat kotě, které by odpovídalo požadavkům. Ale udělali jsme maximum možného proto, abychom do chovu pomohli vybrat to nejlepší, co bylo v danou chvíli k dispozici a ve finančních a časových možnostech zájemce. Na druhou stranu se ke mně dostává i mnoho žádostí o radu těch, kteří si kotě bez většího zájmu o jeho výběr pořídili a dnes mají doma zvíře, které jim nevyhovuje charakterem, nebo je z charakterově či zdravotně rizikových linií a za daných okolností k němu nemohou sehnat vhodný protějšek.Pro mnohé z nich toto zjištění znamená konec chovatelských ambicí. Tím se kruh uzavírá…pro nás pro všechny se jedná o ztrátu dalšího chovatele.
A úplně na závěr bych ráda uvedla , že vím, že jsem některými napadána, že se snažím zdiskreditovat některé chovy, protože se obávám konkurence. Doposud jsem tyto hloupinké tlachy nechávala bez povšimnutí. Nicméně když už jsem se dnes tak rozepsala, chci říci něco málo i k tomuto tématu.
Chovem koček se zabývám bezmála deset let. Za tu dobu jsem odchovala deset vrhů, což je průměrně jeden vrh do roka. Mé odchovy sklízí úspěchy na mezinárodních výstavách a , což je pro mě mnohem podstatnější, všichni majitelé mých koťat mohou se svými kočkami zacházet bez nebezpečí, a podle zpráv, které dostávám vím, že jsou ve svých domovech příjemnými společníky. Podílela jsem se na prodeji mnoha koťat , která nejsou z mého chovu. Naposled jsem zprostředkovala prodej dalších tří koťat do chovatelsky velmi vyspělého Švédska. Ani jedno z nich není z mého chovu. Každé kvalitní kotě, které se dostane kdekoli na světě do chovu je přínosem pro budoucnost našeho plemene, tedy pro nás všechny. Odchovávám tak málo koťat z toho důvodu, že chci mít alespoň jakousi jistotu, že moje koťata dostanou kvalitní domov. A ta, která pustím do chovu, kvalitní chovatele. Poučila jsem se. Na koťata do chovu z chovu Bella Bohemia se z uvedených důvodů čeká. Ne, nemám problém s kvalitní konkurencí, je-li kvalitní.
----------------
6.8.2009
Připojuji se k příspěvku vypracovanou jakousi malou studií (ne)korektního postavení uší u NEM(SIB). Některá z koťat se špatně postavenýma ušima jsem měla doma a další jsem viděla u jiných chovatelů, znám tyto uši z vlastní zkušenosti a dle mého názoru si jich nelze nevšimnout, že je něco jinak, ikdyž jednou je vada ucha výraznější jindy méně patrná na pohled. Výskyt těchto "uší" v populaci je pro mne tématikou, která mne zajímá a třeba pár těchto obrázků-koláží s popisky a srovnáním zaujme. Květa (CHS Tomanica)