Neva Masquerade

reakce na Dimitriho příspěvek se bude asi někomu zdát jako opožděná, přesto reaguji. Dříve, než jsem stačila usednout ke klávesnici potkala mě tragická událost, která prověřila kvality českých veterinářů. Přes veškerou bolest ze ztráty jde život dál. Ale zpět k tématu rané kastrace koťat. Upřímně, Dimitri, nevím Jak mám reagovat, Váš příspěvek je velmi neuspořádaný, přesto se ale pokusím. Zastáváte názor, že kastrace jako taková je barbarským zásahem do lůna matky přírody. Budiž Vám útěchou, že kastrace je stará jako lidstvo samo. Není to vymožeností (výmyslem) 20 nebo 19 století. Pro příklad do světa zvířat si odskočím ke svým milovaným koním. Vznik arabského plnokrevníka se datuje do roku 628 po Kristu. Toho roku prchal Mohamed z Mekky do Medíny po prohrané bitvě. Cestou zastavil v poušti, u napajedla. Jeho stádo klisen čítající 100 kusu se běželo napít. tehdy Mohamed zapískal signál, na který se měly klisny k němu vrátit. Pouhých pět klisen poslechlo povelu Mohameda a vrátily se k němu. Těchto pět klisen dalo základ chovu arabského plnokrevníka. Vnímáte to - pět KLISEN, nikoliv hřebců. Již staří Arabové uměli docenit význam klisny - matky. Hřebec pro ně neměl cenu, byl náladový, těžko zvladatelný, v boji nespolehlivý - a proto byl vykastrován! Již v sedmém století uměli chovatelé kastrovat! Ale to nebyly první kastrace. Připravit nepřítele o mužství - tento rituál je starý jako lidstvo samo. Nepřítel, který podlehl v boji, otrok - první kastraci prováděli lidé sami na sobě. Co vy na to? Ještě pořád považujete kastraci, jako prostředek k regulaci rozmnožování jiného živočišnému druhu za barbarství. Ostatně v přírodě se mezi samci neději jen a pouze rituální souboje o samice. V neřídkých případech si jdou samci po krku a nebo po genitáliích. Je to naprosto přirozené a v duchu Darwinovi teorie o vývoji druhu.
Úroveň chovatelské kázně - obávám se Dimitri, že úroveň chovatelské kázně vytváří z valné většiny nedůsledný výkon kontrolní činnosti ze strany poradců chovu, neochota spolupracovat s vrcholnými kontrolními orgány ze strany samotných chovatelů (všichni o tom neofiko ví, že se děje nešvar, ale nikdo to neřekne, jak by na něho ostatní koukali) a hlavně poptávka na trhu. Pokud životní úroveň bude taková jaká je a koupěchtivá veřejnost nebude ochotna dát za kotě s PP, z prověřeného chovu a po výstavně úspěšných rodičích odpovídající částku, pokud se budou kupovat koťat z valné většiny na "mazlíka", budou rané kastrace postrádat jakýkoliv význam. Producenti koťat bez PP budou mít zelenou a Vaše teorie o tom, že se nám rané kastrace nevyhnou se nenaplní. Osobně nejsem příznivcem raných kastrací a nikdy je nebudu podporovat. Nemám nic proti kastraci jako takové, ale kastrovat mláďata ve věku cca 8 týdnů, no to mi promiňte, to je i na mě trochu moc. A pokud je ještě navrch důvodem likvidace potenciální konkurence - no kde to jsme. Nevím jak v USA, Izraeli a jinde, ale já bych byla pyšná, kdyby se mi podařilo odchovat kocoura lepšího otce. Na EvuI bych se na Vašem místě nehrdlila. jsem ráda, že tomuto webu EvaI věnuje tolik času a úsilí. Sbírá pro nás všechny diskuzní témata - zajímavá, neotřelá, nepřímo nás nutí k daným tématům zaujmout stanovisko, vyjádřit se, přemýšlet. Ale to je přeci dobře, ne? Koneckonců tuto příležitost má každý z nás. Ale ruku na srdce, kdo z nás má tolik vytrvalosti, aby po nocích, ubírajíc ze svého volného času, "šmejdil" ve světě a zaobíral se tématy, která jsou zajímavá? Sama za sebe se přiznám, že často nemám ani sílu reagovat na témata zadaná, natož témata shánět a zadávat. Díky Evi!
Vaše další připomínka byla směřovaná na mě a na české veterináře. Ten, kdo nemá přehled o práci veterináře, by po přečtení vašeho příspěvku zaplakal a vypsal na chudáky veterináře sbírku. Kdo měl s veterináři co do činění ví, že tomu tak není. Souhlasím s tím, že jsou veterináři a "veterináři" a věřte, že s tou druhou kategorií mám hóóóóóódně zkušeností. Jen koňaři ví, že kolika se přihodí zásadně po půlnoci a závažné zdravotní komplikace zcela určitě postihnou vašeho koně o víkendu. Je umění sehnat veterináře a ukecat ho, aby se vůbec dostavil. Zažila jsem i takové veterináře, kteří ještě nemocného koně neviděli, ale měli jasnou představu o tom, kolik zaplatím. Obecně sehnat dobrého veta je mnohdy složité. Abych se přiznala, nikdy jsem nezkoumala, jaká je hodinová sazba veterináře. Ale Vaše poznámka mě donutila se nad tím zamyslet. Podle poslední faktury bych byla nesmírně ráda, kdyby se Váš výpočet dal paušalizovat. Mě ta hodina přišla na Kč 2000! Takhle se opravdu nedá kvalita veta posuzovat!
Provést rozbor Vašeho posledního odstavce jak vůbec nad moje síly. Jak jsem se již výše zmínila - rané kastrace obecně neberu a nikdy je nebudu podporovat. Moje původní profese má k veterině hodně blízko, mám cekem jasnou představu o tom, co tento chirurgický zákrok nadělá s mladý zvířetem za paseku a naprosto odpovědně tady veřejně říkám NE! Nikdo mě k tomu nedonutí! Je to požadavek vznášený chovateli na ochranu svých chovů, na zajištění odbytu svých odchovů a bohužel ser k tomu propůjčili veterináři. Rozumím tomu, když se tento zákrok praktikuje u volně žijících zvířat v zájmu předejití nežádoucí populační explozi, ale u regulérních chovů - promiňte mi ten výraz, ale je to svinstvo podložené penězi. A omlouvat to náklady vynaloženými na účast na výstavách, pořizovacími náklady a podobně, no to snad už vůbec ne. Účast na výstavách není povinná, počet výstav si určuje každý z nás sám, podle času, možností, vzdálenosti a podle kapsy. Je to ale dobrovolné rozhodnutí každého chovatele. Osobně jsem v letech 2005 - 2007 byla každý měsíc někde na výstavě. A proč?: Protože mě to bavilo, protože jsem se tam setkávala z bezva lidičkama a protože mě bavilo (a baví) sbírat pentličky a medailičky. Nikdy by mě ale nenapadlo náklady spojené s účastí na výstavách promítnout do ceny koťat! Na druhou stranu je taky pravda, že chov koček (spolu s chovem koních) beru jako super kompenzaci k duševní práci, která mě a mé čtyřnožce celkem slušně živí. Pokud bych to měla brát podle Dimitriho vzorce a požadovat od koček i od svých milovaných koní, aby mi vrátili náklady mnou do nich vložené, nikdy bych neprodala jediného koně nebo kotě. U koček jsou náklady na slušné úrovni, ale milý Dimitri, máte představu o tom, kolik stojí připuštění kobyly slušným importovaným hřebcem, kolik stojí účast (a jim předcházející příprava) na chovatelské výstavě a za kolik se prodává hříbě po výborných rodičích? A znáte chovatele, který by Vám prodal vykastrované 5 - 6 měsíční hříbě? Ráda se sním seznámím.

Ježíš Dimiry, tak jsi zmatlal hrušky s jablky, že jsem chvíli hledala smysl tvého příspěvku.
Pokud jde o mě, myslím, že kastrace zvířat, která nejsou určena do chovu je naprosto v pořádku. Je to vhodné pro zdravotní i psychický stav zvířat a přiznejme i pro dobrý vztah mezi člověkem a zvířetem. Odpadá furstrace z neustále se opakujících říjí , značkování kocourů .......ano, i z veterinárního hledisky je to bezesporu užitečný zásah. Na mezinárodních forech se k tomuto tématu za leta už vyjádřilo mnoho dlouholetých chovatelů i chovatelů začátečníků, stejně jako majitelů koček bez chovatelských ambicí. Tak jako ve všem se názory dost různí. Ani můj není jednoznačný. Osobně se domnívám, že časná kastrace koťat je zcela na místě u volně žijících populací koček bez domova. Tím , jak se ukazuje ze zahraniční praxe se poměrně snadno předchází přemnožením takových populací a důsledkům takového přemnožení.
Pokud jde o topení koťat, rozbíjení hlaviček sekerou a podobným předpotopním metodám "regulace" populace, které stále přežívají, lze konstatovat, že to , že existují, je jen na nás všech. Kde není žalobce není soudce. O časné kastraci koťat v regulovaném chovu, jsem si zatím plně nevyjasnila svůj postoj. Jsem ve stadiu, že sbírám informace a hodnotím ty nasbírané, ale svoje koťata bych v takto, ranném věku kastrovat nenechala. Nemám dost zkušeností ani informaci na to, abych mohla zaujmout jakékoli stanovisko k tomuto zákroku . Takže nesoudím, nekritizuji ani neodsuzuji. Jedno vím ale jistě. Málokteré naše veterinární zařízení je vybyveno nejmodernější technikou a s časnou kastrací koťat se většina našich vetů moc nesetkává. A jak jsou placeni je mi celkem jedno. Myslím, že opravdu dobrý vet se s nedostatkem kliemtů nepotýká.
Chovatelská kázeň , hospodářské důvody. Mého chovu se komerce zatím nedotkla. Bez ohledu na to, kolik jsem do koček investovala, nečekám, že se mi náklady vrátí. Je to můj koníček, chovám kočky pro radost sobě a snažím se o takové odchovy, které by přinesly radost svým majitelům. Kdybych si místo koček oblíbila řekněme lyžování, taky bych nečekala, že se mi vrátí náklady za zakoupené lyže, za cestu na hory, za vleky, hotel .......
A pokud jde o Juriku, myslím, že 700 Euro není malá investice. U ní jsem spíš doplatila na nesoudné "chovatele" . Nikdy by mě nenapadlo, že je možné z poměrně kvalitních linií sestavit tak k sobě se vzájemně nehodící chovný pár a už vůbec bych neřekla, že se koťě v její kvalitě někde prodává jako "breeding quality" já prodávám lepší koťata "na mazla". Naštěstí je to kočka se skvělou povahou a "pětipodlažním" něvským rodokmenem, o který v jejím případě šlo především.
Ještě jednou k výstavám. Netřeba výstavní výsledky přeceňovat . Eniseya vyhrála s přehledem speciálku na Smíchově a v Ostrově skončila třetí mezi kočkama.Konečně víš to sám, v Rakousku se Tonda líbil, na speciálce byl třetí ze tří kocourů a nijak nezaujal. Je to i o vkusu jaký panuje v organizaci a ještě u jednotlivých rozhodčích....
Ještě mě zaujalo tvé tvrzení, že na výstavy se jezdit musí. Nechci o tom polemizovat, jem mě zajímá PROČ?
U nás je to tak, že sibiřka je ....řekněme ...."kočka chudých". Na rozdíl od zbytku světa u nás nejsou populární Norky. Birmy a Ragdollové bývají dost drazí, stejně jako Maini. No a tak je pro ty, kdo nechtějí dát za kotě "balík" přijatelnou alternativou Sibiřka, potažmo Něva. Tak to prostě je a vím, že chovatelé, kteří se tomu vzepřeli mají své odchovy doma. V lepším případě dávali odrostlá koťata za 2-3 tisíce, aby jim nezůstala doma. Tento "post" , který sibky u nás zaujímají má bezesporu dopad na kvalitu chovu, nedostatek importů a když, tak méně kvalitních. Je to druhá strana mince a jistá daň za pohodu mezi chovateli Sibiřek. Nemyslím, že by to byla velká daň. V našich chovech plemen, kde již zapracovala komerce se prudce zhoršily vztahy mezi chovateli a na kvalitě odchovů si řekněme upřímně to příliš vidět není..

poondila se mi klavesnice, omlouvam se, ze pisu bez diakritiky. K vhodnosti casne kastrace jsem se vyjadrila nize, nejsem jejim priznivcem, nebudud ji propagovat ani doporucovat, povazuji to za vrchol barbarstvi. Ani neznam ve svem okoli veta, ktery by se k tomuto silenemu kroku propujcil. Co me ale na Antonovo prispevku zaujalo, je poznamka o tom, ze nevi o vetovi v CR, ktery by mel Harvard z veteriny. Souhlasim, ani ja takoveho neznam. A to povazuju za obrovske stesti pro zvireci pacienty. nevim, jakou ma kdo povedemost o studiu veteriny v evropskych pomerech a ve Statech. Vetrina je v CR druhou nejtezsi skolou hned po humanni medicine, je o pouhy jeden semestr kratsi nez studium na cloveciho doktora. Pri studiu se studentu seznamuji s nemocemi nejen velkych hospodarskych zvirat, ale i malych zvirat, exoty, kapry, norky, lisky, vcely a jinou havet. Z Brna odchazi vet, ktery je schopen lecit jakekoliv zviratko. Ve Statech je to o necem jinem. Jednak studium tam netrva dlouhych sest let, je podstatne kratsi a mistni univerzity produkuji specialisty na prasata, kravy, krecky a pod. Obdobny model prejala i Anglie. Na jednu stranu mi budete oponovat, ze Harvard a jemu podobna skolska zarizeni produkuje specialisty. Urcite mate pravdu, ale je nase spolecnost na tom tak dobre, ze se specialisti tohoto typu v nasi ekonomice uzivi? Troufam si tvrdit, ze nikoli. Potrebujeme veterinare, ktery si vi rady jak s kreckem, tak s kockou a jeste umi otelit kravu. A co je nejdulezitejzi, ktery ma vsech pet pohromade a nepropujci se reznicine zvane ranna kastrace kotat.