Tak jak všechno jednou začíná, tak i všechno jednou končí. Dneškem nám skončila báječná dovolená. Částečně jsme jí strávily jednáním o přípravě uznávací výstavy pro NM, částečně jsme jí strávily korespondencí se zahraničními chovateli. Trošku jsme se procházely po Františkových Lázních a hodně jsme cestovaly. Navštívily jsme místa známá i ta méně známá, ale v každém případě zajímavá.
Na včerejší den byla plánována trestná výprava do lesa na houby. Na houby jsme šly a "houby" jsme taky donesly. Ať jsme koukaly jak jsme koukaly, nic jsme v lese nevykoukaly, ale byla z toho hezká zdravotní procházka. Dobrmanka se vyběhala na mechu a v borůvčí a my se nalokaly vzduchu, který voněl po borovém jehličí. A protože počasí včera za moc nestálo, zasvětily jsme celý den odpočinku, kuchaření chutné krmě a vyřizování korespondence. Zkrátka úplně líný dovolenkový den.
Dnešní den byl trošku pracovní a trošku odpočinkový a i trošku cestovní. Pracovní byl proto, že jsem dnes měla službu u koní a taky jsme s Evkou pátraly v předpisech, jak to zaonačit s uznávací výstavou v případě, že by "Polská verze" selhala a věřte, že když se člověk začte do řádů, mnohdy nalezne zajímavé informace, které do té doby neviděl a nebo je stále a pořád přehlížel. Lze tedy oprávněně říci, že ve věci uznávací výstavy jsme se s Evkou dnes vzdělávaly. A taky maličko organizovaly.
Milí něvaposedlíci. Dnes jsme viděli houby, neb jsme dnešní den zasvětili čekání na déšť a na Gorana. Do posledního dne se nám nepovedlo zjistit, co si pod pojmem přijedeme "odpoledne" paní chovatelka představuje. Nicméně zichr je zichr a tak jsme kolem desáté usoudily, že je domácnost připravena na uvítání návštěvy i nového člena rodiny. Jedinými nedořešenými záležitostmi se v tu chvíli jevilo těsto kynoucí v kuchyni a my obě oděné do pohodlných dlouhých domácích trik.
