Neva Masquerade

Ve čtvrtek to byly tři týdny, co se k nám nastěhoval Goran. Ve čtvrtek to byly tři týdny, kdy jsem se rozloučila se sobotním povalováním se v posteli do osmi. Ve čtvrtek nás smetla velká voda. Dnes se všichni blonďáčci opět proháněli ve vypucované voliéře a byli všichni strašně šťastní, že jsou na vzduchu.
Ale zpět ke Goranovi. Goran je strašně ukecané kotě. Sotva ráno otevře oči začne mňačet a mňačením doprovází každý krok a to až do té doby, než se někdo vyplazí s teplé postele a dá mu něco dobrého do misky. Něco dobrého v jeho očích znamená nejméně čtvrt kila syrového masa libo jakého druhu. Ale musí to být kus flákoty! To na chvilku zavře kušnu a plní si teřich. Bohužel to nikdy netrvá dlouho a malý tyran se s mňačením valí zpět do ložnice. teď mám za úkol si s ním hrát. Dělám, že tvrdě spím, ale nikdy to dlouho netrvá a trapič dosáhne svého. Začne tím, že si mi lehne na ruku a počne ožižlávat prsty, lehtá jazykem a slinká a poskakuje prdelkou až si vynutí polehtání na bříšku. Dostaví se extáze - kocour vyletí všema čtyřma do vzduchu a konečně má důvod mě ztrestat. Hlodá a hlodá až se sama sebe ptám, jestli se v prenatálním vývoji nějak geny nepopletly a jestli se snad neměl narodit spíš jako hlodavec. Jak znám Evu Něvu, právě se jí postavily všechny vlasy na hlavě - kocour a kouše dvounožce do ruky! Jenže ono to není kousání v pravém slova smyslu, je to jen takové oždibávání a slintání. Je to jeho způsob hry a jak jsem konečně pochopila i zpusob, jak mi vyznává náklonnost. No, proti gustu žádný dišputát. Jsem toho názoru, že až přezubí, tenhle manýr ho přejde.
Jinak je Goran velmi pohodový klouček. Už jsme spolu cestovali několikrát v autě. Sedí v přenosce, ale vyžaduje u toho otevřená dvířka. Tu a tam se jde podívat na přední sedačku, co je nového, ale jinak cestuje v přenosce. Jeden den se mnou strávil v práci. Celé dopoledne se mu chodili dvořit moji kolegové a to se mu líbilo. Taky se chtěl jít podívat do jejich kanceláří, ale to jsem mu zatrhla. Kolem oběda už byl tak unavený ze všech těch audiencí, že si zalezl do přenosky a usnul a neprobul se až na půl cestě domů. Taky jsme se bzli podívat u rodičů na chatě a u sestry na rozestavěné chalupě. Všude se choval vzorně a ukázněně a všude se moc líbil a všichni se s ním chtěli muchlat. Na muchlání moc není. Ale pracujeme na zlepšení stavu. Se mnou se mu to už začíná i líbit, ale od cizích se moc muchlat nechce. To se otáčí, kde jsem se mu ztratila a šponuje se za mnou z cizí náruče, že má dva metry na délku a je jako tkanička. Sotva ho pak vezmu do náruče, tulí se a vrní. Vrnění má tedy úžasné, Evka to nazvala "jako když se přesýpá kamení", hluboké, v sametové tónině a hlasité.
S blondýnama vychází ze své strany v pohodě. Bára mu prvních pár dní nosila myšky, pak jí jednoho dne vypakoval od misky a bylo po myškách. Nejblíž k němu má Tonička. Spolu vymýšlí kulišárny, spolu jedí z jedné misky, když se jde jeden vyčurat, druhý už za ním stojí frontu. Píša se snaží udržovat trošku odstup, ale Goran na to zvysoka kašle a tak se každou chvíli vyvrbí situace, kdy je Píša k politování směšná. nesmějeme se jí. Dobrovolně se uchýlila do exilu a nechtěla s přivandrovalcem nic mít. No a tady se vyskytl asi jediný klad na velké vodě. Díky zatopenému suterénu, který se intenzivně suší, přišla Píša o své soukromí v sedlovně a musí bydlet s ostatní tlupou. Moc z toho radost nemá, ale Goran se raduje. Vyskytují se tak nezřídka situace, kdy Píša varovně hučí a snaží se dělat důležitou, ale kolem se prořítí Goran, který ji přehlídne, povalí ji a aniž by přibrzdil, pokračuje v letu za lumpárnou. Píša samozřejmě okamžitě reaguje zlobným prsknutím, ale vpodstatě už nemá na koho prskat. A tak se třecí hrany postupně obrušují a Píša hučí míň často a míň intenzivně a dnes společně všichni tři zkoumali vygruntovanou voliéru. Malý princ chvíli zkoumal pevnost hejblátek a pak si s Toničkou hráli na honěnou a na schovávanou. Píša seděla na svém venkovním pelíšku a pozorovala je a nehučela a pak z toho usnula.
A teď tu pospávají všichni okolo mě - Tonička na skříňce, Píša na bydlíku a Malý princ za monitorem PC. A jsou zjevně spokojení a šťastní a já jsem šťastná s nimi, že jsou tak hezky pospolu a že je mám a za to bych Vám všem chtěla moc a moc poděkovat. Goran je super!