Neva Masquerade

Letos to bylo již třetí setkání kočkařů. Před čtyřmi lety jsem vylákala Evku na operu do přírodního amfiteátru v Lokti. Tehdy bylo Ladě docela líto, že by mohla být o kulturu pod širákem ochuzena a mě bylo líto, že by to bylo Ladě líto a protože nemám ráda smutné kamarády, obstarala jsem lístek i pro Ladu. Když jsme si užívaly velebné tóny Rusalky
a následujícího dne jsme se couraly po krajinné výstavě v Chebu a dávaly si v podhradí dobrou kávu, ani jednu z nás tehdy nenapadlo, že se rodí základy krásných červencových setkání. V následujícím roce se k nám přidala Milena s Jirkou (Martin s Péťou svoji operní premiéru prosmutnil na školení v Bulharsku) a já jaksi cítila za svoji stavovskou povinnost a čest seznámit své kamarády s zajímavými místy chebska. Na stránkách něvího webu se pak narodily „Pohlednice z cest“. Loňské červencové setkání si už ale Martin s Petrou vzít nenechali a tak spolu s „ostřílenými operními mazáky“ naslouchali pod působivou siluetou loketského hradu velebným tónům Verdiho Aidy.
Letos jsem byla zaskočena informací, že se Městu Loket nepodařilo sehnat dostatek finančních prostředků k uspořádání Loketského hudebního léta a opery tím pádem byly v prachu. S ohledem na Martinovo pracovní povinnosti pak z celého července vylezl jediný termín a to termín, kdy se v nedalekých Nebanicích konaly prestižní mezinárodní závody koňských spřežení. Vedle celé řady zajímavých míst jsem na tuto soutěž patřičně hrdá a pyšná. Pořadatelé jsou mými dlouholetými kamarády, v Nebanicích jsem dlouhá léta bydlela i pracovala a koně jsou vedle koček mojí druhou láskou. Letošní sestava byla trochu ustálená a trochu nová, celkem se přijelo do FL víkendovat 9 kočkařů – Milena Vodičková s Jiříkem, Martin Šanda s Petruškou, Linda Ilievová (mamí od Edgara) s kámoškou Mílou, Pavla Křenková (mamí od Istbetshi), Blanka Menzlová (mamí od Carlose a Elmy z Veveří) no a samozřejmě že nemohlo chybět moje druhé já – EvaNěva. Když si k tomu připočtu svoji maličkost a svého muže, bylo nás v pátek na grilování u ohně požehnaných 11 kousků.
Letošní setkání nebylo příliš o cestování, i když toho bylo taky kousek. Sobotní déšť nás vyhnal z areálu vozatajských soutěží a tak jsme se uchýlili do přívětivého prostředí lovecké chaty na Kladské v CHKO Slavkovský les. Dobře se papalo, hodně se povídalo, okružní jízda po Lázních Kynžvartu se taky líbila a protože se odpoledne vyčasilo, vydařil se i sportovní zážitek. Než jsme se zrousaní, zablácení a utahaní vrátili na základnu, Dan pro nás vykouzlil kotlík zelňačky, usmažil kapříky, upekl kuřecí masíčko a zatopil v kamínkách. Po pořádném gáblíku a dobré kávě pak přišel čas na dlouhé debaty na různá témata.
Nedělní dopoledne bylo už téměř tradičně zasvěceno diskuzi na kočičo-chovatelská témata. V popředí pak bylo téma jediné a veledůležité – plné uznání něvské maškarády jako sesterského plemene sibiřské kočky. Bilancovaly se úkoly splněné, diskutovaly se úkoly rozpracované a plánovaly se úkoly na nejbližší budoucnost. Nejbližší budoucností je pro nás příští jednání GA FIFé. Již dnes můžeme považovat za splněný úkol nejméně 50 registrovaných rodokmenů nejméně ve 3 členských zemích FIFé. Členské země jsou čtyři a počet registrovaných rodokmenů k dnešnímu dni požadovanou padesátku překročil. Dalším úkolem je nejméně 15 titulů IC/IP. K dnešnímu dni vím o 3 titulech IC v Polsku, dalším pěti něvám v Polsku chybí CACIB ze zahraniční výstavy k udělení titulu IC. Z našich něv máme již 7x udělený titul CH resp. PR, Orionovi chybí CACIB ze zahraniční výstavy k udělení titulu IC, domnívám se, že Andrei Mařenka a Rudovo César splnily podmínky pro udělení titulu IP. Plusovým bodem pro plné uznání jistě bude i spolupráce s UD Davis na výzkumu a vývoji genetického testu HCM u sibiřských koček.
Tolik informace z červencového víkendu ve Františkových Lázních. Bylo to pěkné, ale krátké a já se již teď moc a moc těším na setkání příští. Mám rok na to, abych pro své kamarády vymyslela chytlavý program. Ale než k příštímu setkání dojde, čeká nás, chovatele něv ještě hodně práce a ta práce nesnese odklad a musí být hotova nejpozději do 15. února 2010. A tak, než se na vás, moji milí něvaposedlíci, „vrhnu“, prosím o zaslání informací, kdo, kde a s kým jste byli a jaký certifikát jste tam utrpěli. Tuto informaci, prosím, zašlete na moji privátní e-mailovou adresu evuchaH@sdeznam.cz. Konkretizace dalších postupů ke našemu společnému cíli, včetně dalších informací k této věci, bude vedena po soukromých linkách.
EvaH