Neva Masquerade

hihihi, Evi, kdysi jsem měla (snad ještě mám) registrovanou chovatelskou stanici psů Bolkonsky.....tak mě napadá, zda jsi svého kloučka pojmenovala dle mého vkusu. Podle tvých v pravdě mizerných fotek bych já sáhla právě po Bolkonském....vždy se těším, jak konkrétní mimi poroste a jsem moc ,moc zvědavá, zda mě instinkt a zkušenosti zradí, či nikoli.........

jak se vede Vašemu mazlíkovi? Nabírá a roste podle plánu? Ernest přibral na 5,5 kg v 10ti měsících. Jsem moc ráda, že kocouří zatím hlavně od pohledu.
Zdravím
Eva Z.

Marti, Maurís je živý tvor a jako takový má své chyby i nedostatky. Ani Mouc není dokonalý a vůbec těžko hledat dokonalého kocoura a už vůbec na naše poměry, když jich tu máme maloučko. Pro mne Mauri znamená kvalitu a s tím nic nenaděláš :-)))
A pak, Ty víš, jak bych ráda měla kocoura a proč ho nemám a to jak se se mnou Mauri mazlil, to byl pro mne opravdu zážitek :-)
Květa

....no, to já také mohu v jakémkoli množství, hihi. Díky

Nikolo, to víš, že jsem ráda, že z nich nakonec vyrostly krí¨ásné kočky. Ne že by byly bez chyby, to není žádná kočka. Ale těší mně, že nejsou šrot, jehož opodstatnění v chovu by se opíralo "jen" o tu super povahu. Skoro bych řekla, že si Mouc dal naposled záležet, i když je to pochopitelně blbost. Vetřelci z Ička jsou zatím oběma dospělci necháváni na krku mamině. Mouc si včera troufnul do kuchyně, kde se střetl čumák na čumák s maličkou Igruší. Chvilku si jí prohlížel, ale nakonec ho viděsila Ladina, která se nekompromisně vetřela mezi "stýčka" Mouce a dceru . Ona se chtěla jen sobecky (jak je jejím zvykem) dostat do popředí Moucova zájmu, ale kocůr to pochopil jako "hradbu " ve snaze před ním kotě ochránit a vzal do zaječích. Igruše si sedla na zadeček a zklamaně zírala na matku, co že jí to zkazila za hru. Jestli budou vetřelci vlezlí po Ladině, to si s nimi chudák užije, tedy až se přestane škaredit na Ladinu, co že mu to vnesla do baráku za cizí spratky. Jurika se zatím tváří, že tahle malá Nic jí tedy do blízkosti nesmí.

Ivo, když čtu co popisuješ, vidím Juriku! Ona je také ta, která ráda lehá na klíně se zabořenou hlavou a mazlení si dovede "vynutit" jemnou či hlučnější pobídkou. Jinak leh na zádech je typicky Moucí, to Jurika nedělá nikdy. Díky za fotky, Honorata dostala své jméno zcela po právu. Trošku "blond" výraz po Jurice, slušná velikost, kostra a dobrá hlava. Obdivuji srst. Jasně nejdůležitější je povaha, což tento vrh splňuje beze zbytku. Když jsem viděla, co z Juriky roste za sibiřský paskvil, měla jsem cukání ji nechat vykastrovat . Naštěstí jsem se nechala poučit od zkušenějších a uvěřila tomu, že Juriky předci v kombinaci s kvalitním kocourem mohou její nedobrý typ potlačit . Jsem moc ráda, že jsem zkušené chovatele poslechla. Konečně to je to, co mně na chovu tak nesmírně baví.Pokusit se odchovat koťata lepší rodičů , zlepšit zdraví linií a s povahami, se kterými je radost bydlet. Když se to povede, jako u vrhu H, velmi mě to těší. A když se Juruce ten vrh tak povedl, hodlám jí dát ještě jednu šanci. Tentokrát jsem zvolila Andreje Luma Kapa, který má rovněž báječnou povahu a typem se velmi blíží Moucovi, čímž slibuje zachovat nebo alespoň přiblížit typ budoucích koťat vrhu H. Jen doufám, že Jurika i Andrej pro naše chovatelské plány projeví dostatek pochopení. Květě a Jitce velmi ! děkuji ,že mi svou vstřícností poskytují možnost pokusit se odchovat koťata po Andrejovi.
Pokud jde o rozdíl mezi chováním koček a kocourů, naprosto souhlasím s EvouH. Také jsem kocouří člověk. O tvé touze po kocourovi samozřejně vím a plně ji chápu, hihi. Co naplat, od kocoura se ale vrhu koťat nedočkáme, že? A teď mažu přeorganizovat byt, neb malá Iltísčata se již nechtějí spokojit s prostorem, který měla doposud vyhrazený a na to, abych je vypustila volně jsou ještě příliš malá. Po celý týden sleduji Ladinu, jak hledá všechna nemožná i možná zákoutí, kam by je odlákala, nána. Už se vidím, jak lovím kotíky za linkou, na skříni (už je tam jednou nastrkala) , pod postelí v nejzazším koutě......no nána. Vím, že jí k tomu vede její zděděný pud, ale nehodlám riskovat, že by koťata rostla jak dříví v lese bez toho, že bych k nim měla kdykoli volný přístup. Naštěstí jsou mimi "ruční závisláci", tak stačí zaškrábat rukou na dece a už se batolí pro pohlazení. První je ovšem vždy umazlená Ladina.

Ivo nezoufej, Honorata se chová typicky kočkovsky. Řekla bych, že na kočku je ještě docela vstřícná. Má to co do činění s hladinou hormonů v organismu kočky. Pravda je taková, že hladina hormonů je kolísavá v závislosti na momentální stav periody. Hodně laicky řečeno - chování kočky vůči člověku (vztahové osobě) je přímo úměrné hladině estrogenu a progesteronu (ženské - samičí - hormony, hladina je přímo závislá na činnosti vaječníků - tedy jejich stavu ve vztahu k ovulačnímu cyklu). Proto se může zdát, že je kočka náladová, tedy jednou mazlivá podruhé odmítavá a podobně. S klukama to je úplně jinak. V období dospívání jim testoteron vysvětlí k čemu co mají. Následně to kocouří puberťák vyzkouší, jestli by čistě náhodou nemohl být kocour číslo jedna. Je na chovateli, zda kocouřímu chacharovi dovolí, aby byl na hierarchickém žebříčku na absolutní výši nebo na prvním postupovém místě nebo úplně dole (to je velmi špatná pozice pro krycího kocoura). Kocour si to zafixuje a je v podstatě vystaráno. Kluk je vždy v dobré náladě, vždy připraven k mazlení. Mám vyzkoušeno po soužití s kocoury (jsem víc kocouří člověk než kočičí), že ideál je druhá příčka na žebříčku (společně s mým mužem), kocour č. 1 v mojí domácnosti jsem já a svoji pozici si pevně držím (nedělám rozdíl mezi kocourem čtyřnohým nebo dvounohým, hihihi).
Výsledkem je kocour, který mě vždy přiběhne přivítat po návratu z práce, vždy je připraven se mazlit, dokonce sám příležitost k fyzickému kontaktu vyhledává a vždy je v dobrém rozmaru. Kočka je naopak připravena se mazlit před dovršením cyklu nebo v období těhotenství. Jinak je mimp toto období velmi samostatná a mnohdy náladová. Dalším výsledkem je chlap, který je komunikativní tak akorát, má dobré nápady a chce je realizovat obvykle až po vzájemné dohodě. A když se ten nápad čirou náhodou nezrodil v jeho hlavě, dělám, že tomu tak není a že vymyslel teorii relativity.
Dámy - tohle spolehlivě funguje. Není nutné být nutně hlavou. Stačí být tím krkem, který hlavou kroutí. A je úplně jedno, jestli jde o čistě dvounožčí domácnost, nebo domácnost smíšenou.

http://nevy.info/cs/v/Chovatele/Fantaghira+Fay+CZ/podzim/
Fotky jsem našla a odkaz je tady :-) Mirko, kvalitu fotek vážně neřeš, já je taky nemám vždy bůhvíjak kvalitní, záleží na mnoha okolnostech jak se fotky vyvedou. Hlavní je obsah! :-)